Chystáme se na cestu do teplých krajin. I když - tady u nás je momentálně tak teplo, že snad už tepleji nikde být ani nemůže.
Ale je rozhodnuto. Opustíme na čas tento starý dům se všemi jeho zvířaty, s velkou zahradou a starými stromy a odjedeme na jih, do Portugalska. Tam prý budeme bydlet v jednom strašidelném domě...
Jako kdyby nestačil ten náš.
U nás totiž straší. Fakticky.
Žijeme ve 114 let starém domě. A ten dům již zažil hodně lidských osudů, a bolesti. Narodili se zde dva lidé - umřelo jich tu šest. Jeden zrovna na místě, kde teď smažím rybí filé...
A občas je tady vnímám a cítím a slyším. Hlavně v noci a v kuchyni. Něčí kroky se tam procházejí. Hmm.
"Blbě slyšíš," komentuje to manžel, "a pak, tady je tolik zvířat, a pořád někdo a něco chodí sem a tam, ale strašidla a duchové to určitě nejsou."
Jenže, nechci ho vyděsit, náš naprosto na první pohled hloupoučký pes, který trpí psím ADHD, kolikrát štěká jen tak do vzduchu a kouká někam do prázdna, kde nic není, a onehda byl zděšený, celý se třásl, chlupy naježené a ocas mezi nohama, kňučel a zalezl pod skříň.
"To nic, straší mu ve věži", dí ten chytřejší z nás.
No právě že, no právě - že straší....
Tak nic. Těším se na další strašidelný dům. Snad bude podobný tomu našemu. Ale ta zvířata a zahrada a vůbec všecko mi bude strašně chybět...
U nás totiž straší. Fakticky.
Žijeme ve 114 let starém domě. A ten dům již zažil hodně lidských osudů, a bolesti. Narodili se zde dva lidé - umřelo jich tu šest. Jeden zrovna na místě, kde teď smažím rybí filé...
A občas je tady vnímám a cítím a slyším. Hlavně v noci a v kuchyni. Něčí kroky se tam procházejí. Hmm.
"Blbě slyšíš," komentuje to manžel, "a pak, tady je tolik zvířat, a pořád někdo a něco chodí sem a tam, ale strašidla a duchové to určitě nejsou."
Jenže, nechci ho vyděsit, náš naprosto na první pohled hloupoučký pes, který trpí psím ADHD, kolikrát štěká jen tak do vzduchu a kouká někam do prázdna, kde nic není, a onehda byl zděšený, celý se třásl, chlupy naježené a ocas mezi nohama, kňučel a zalezl pod skříň.
"To nic, straší mu ve věži", dí ten chytřejší z nás.
No právě že, no právě - že straší....
Tak nic. Těším se na další strašidelný dům. Snad bude podobný tomu našemu. Ale ta zvířata a zahrada a vůbec všecko mi bude strašně chybět...
Žádné komentáře:
Okomentovat