22. 4. 2009

Smutek a světlo

Někdy mám pocit, že se pohybuji ve tmě. Kolem mě je sice plno lidí, a ti asi vidí, protože se úplně normálně pohybují, jen já mám tmu. A ne a ne ji prorazit a rozsvítit si.
Možná, že ta tma je "smutek z ničeho". Nevím, jak nazvat smutek z ničeho, jestli má tento stav svůj pojem. Strach z ničeho se prý lépe vyjádří slovem úzkost, nepřekonatelný strach z něčeho konkrétního je fobie, ale jak je to se smutkem? Může být smutek konkrétní i nekonkrétní, může být smutek negativní i pozitivní; co vůbec znamená "být smutný"?
A z čeho jsme nebo býváme nejvíce smutní?
Já osobně z lidí. A ze smrti.
Možná by to chtělo více světla v životě, ale odkud jej brát?
Když všude je tma.
Několik otázek tedy pro Vás, aby Vám nebylo smutno :-)


Otázky č. 16:
Co je to resilience, vulnerabilita a frustrační tolerance? A co s ní ve výchově k volnému i ve volném čase?
Kdy je Vám osobně nejvíce smutno?

Otázka č. 9 pro filosofii výchovy:
Jaká "světla" v pojetí člověka rozlišoval Komenský a jak byste je vysvětlili?
Co znamená, že je člověk křehkou bytostí svých smutků a vzpomínek? Odkud to pramení?
Kdy je Vám osobně nejvíce smutno?

Slibuji, že zítra opustíme smutek a bude něco veselého :-)

5 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

DNo ale fakt. Tak veselá paní, a pořád takové smuteční téma... Vy snad ani smutná být neumíte, ne?

Anonymní řekl(a)...

Světlo pro lidskou duši může možná být člověk, který má to světlo... bytost - která dokáže vnést světlo do života. Ale kdo by mohl o sobě říct: "Já jsem světlo?"

Anonymní řekl(a)...

Já to klidně řeknu :-)

Anonymní řekl(a)...

Prosím, prosím, neporadili byste mi někdo, která jsou ta světla v pojetí člověka J. A. Komenského? Nějak si s tím nevím rady :(

Anonymní řekl(a)...

Ale kdo by mohl o sobě říct: "Já jsem světlo?"

O JEDNOM, KDO TO ŘEKL A MYSLEL VÁŽNĚ, VÍM.FUNGUJE TO.