Filosofové se hodně zabývali otázkami pravdy a víry.
Také mi to občas vytane na mysli. A chtěla bych vědět, jak to vlastně je. Co to znamená věřit a je-li to pravda, - tedy je-li možné víru podpořit pravdou. Jaké to je, když "něco" je. A jaké to je věřit, že v to, co věřím, také doopravdy je...
Anselm z Canterbury si to vyřešil svou známou větou: Věřím, abych rozuměl (credo ut intelligam). Abélard to chápal opačně: Poznávám, abych věřil (intelligo ut credam). A Vilém Occam si klidně říká, že "credo quia absurdum..."
Tak jak to vlastně je?
Myslím, že lepší bude, když přestanu přemýšlet o tom, o čem již bylo "napřemýšleno" dost a dost. A budu věřit, že to, co je, prostě nějak je.
Sice nevím jak a proč,
ale taky nemusíme chápat všechno...
Otázka č. 17 hlavní: Co že to vlastně říkal ten Vilém Occam? :-) Dokážete to přeložit?
Otázka č. 17 barborkovsky naladěná: Věříte, že mají nějaký smysl třešňové větve natrhané v dnešní den?
Otázka č. 17 doplňková: Pokud ano, jaký? A proč?
Žádné komentáře:
Okomentovat