8. 12. 2009

Předvánoční filosofická zastavení

Zastavení dvacáté první

Dvě věci naplňovaly I. Kanta neskonalým údivem - hvězdné nebe nad jeho hlavou a mravní zákon v něm samotném.  A povinnost, která má "tak vznešené jméno".

Mravní zákon v nás nás zavazuje k povinnosti jej dodržovat. Ale je to někdy hodně těžké. A věděl to i starý mládenec pan Kant. Jeli jsme jednou na dovolenou na sever Polska, a já tajně a pak i otevřeně doufala , že navštívíme dnešní město Kaliningrad, bývalý pruský Královec, ve kterém Kant po celý svůj život žil a odkud prý nikdy neodešel kouknout se do světa někam jinam. Protože je to však v dnešním Rusku, nedostali jsme se tam. Ale okolí Gdaňska je prý podobné - vysoké břízy a vysoké nebe nad studenými písčitými plážemi... To odsud Kant zvedal hlavu ke hvězdám a vzápětí se nořil do svého nitra a psal filosofické dílo, nad kterým si studenti zoufají, aby jej vůbec pochopili...

Musel to být zvláštní pán a podivín.

Ale myslím, že milý k tomu. 

Otázka č. 21 hlavní: Jsou Vám filosofové milí? A máte nějakého svého oblíbeného?

Otázka č. 21 nepodstatná: S kterými dobovými filosofy se Kant mohl sejít, kdyby byl býval někdy opustil svůj rodný Královec?





Žádné komentáře: