12. 12. 2009

Předvánoční filosofická zastavení

Zastavení dvacáté páté
Ani se mi nechce věřit, že jsme téměř na konci. Dvacet pět zastavení - a jakoby nic. Aspoň mám ten pocit.
Čeká nás zápočtový týden a pak Vánoce... a už se těším, až si budu v tom vánočním čase číst vaše odpovědi a co se všechno dočtu a co nového se dovím. A jestli mi z toho půjde hlava kolem nebo jestli to bude v pohodě. Bojím se, že jsme toho moc nestihli :-)
A budu si u toho čtení pojídat cukroví a vánočku a poslouchat koledy a spokojeně odpočívat.
A čas bude ubíhat u televizních pohádek a se všemi našimi dětmi, kteří se přes svátky u nás sejdou.
Je toto důležité pro filosofii?
Je pohoda a pocit štěstí součástí filosofického myšlení?
Zbytečně se ptám, protože to vím - je to téměř základ všech filosofických otázek....
Otázka č. 25 hlavní? Je na Vánocích něco filosofického? Pokud ano, dokážete to vysvětlit a vyjádřit?
Otázka č. 25 podivná: Co si myslíte, měli filosofové rádi Vánoce? Jak asi vypadaly "Vánoce" filosofa?
Otázka č. 25 přepodivně zvídavá: Mají dějiny filosofie pro Vás samotné nějaký smysl, a to nejen o Vánocích?

Žádné komentáře: