Dítě. Žák. Student. Kolega. Klient. Chovanec. Vychovávaný. Atd..
Hmm. Někdy nevím, jak přesně se vyjádřit, pokud mluvím o výchově a vlivu - vychovávajícího, tedy učitele, vychovatele, pedagoga - na výše řečené "kategorie" člověka.
Hmm.
Někdy se mi zdá, že v pedagogice zapomínáme na dítě. Dítě jako takové. Že je často vnímáme už raději pod jinými názvy, abychom se nemuseli zabývat "oním" dítětem.
Protože dítě je bezmocné, závislé, bezbranné. A přiznejme si, - nám se nechce na ty rozhýkané děti ve škole i všude jinde dívat zrovna tak. Říci o někom, že je dítě, znamená přiznat si, že za něj máme zodpovědnost.
A mít zodpovědnost je hrozně těžká věc.
Nejjednodušší je před ní utéct a schovat se a nebrat ji na vědomí.
Nebo zaútočit na ty, kdo nám to připomíná...
Otázka č. 19 hlavní: Co znamená pojem sociální závislost a kdy, kde a jak vzniká?
Otázka č. 19 k zamyšlení: Za co je podle vás učitel- vychovatel- pedagog ve své práci s dětmi - žáky- studenty- skutečně zodpovědný?
Žádné komentáře:
Okomentovat