Jen si tak trochu písknout, nebo si zazpívat, jen si tak trochu hvízdnout, a z ničeho si nic nedělat... chtělo by se říct. Děláme si kolikrát starosti i tam, kde se věci (možná) vyřeší samy sebou. Ale jsme prý svobodné bytosti, které rozhodují o svých vlastních životech. Jaké si to prý uděláme, takové to máme.
Nad naší zahradou dnes opět létala spousta vran - havranů - i se svým děsivým krákáním. Vypadalo to jako scéna z nějakého děsivého filmu. Ale jsou tady pravidelně takto každým rokem... už není ani proč a čemu se divit, patří sem, stejně jako sýček, který tam někde ve stromech zrovna teď úpěnlivě (a docela strašidelně) houká. Do krásného období adventu patří i tito zvláštní poslové smrti. Tak zvláštně je všechno propojeno, den a noc, život a smrt, světlo a tma, láska a její protipól...
Je noc, ale zase přijde den. Jak říkávala moje babička - ešče něbylo takej noci, aby po ni něpřišlo ráno. Jednou však k tomuto rčení v zamyšlení dodala: pokud něumřeš...
Tož tak... 😃
Otázky dvacáté první, zadumané:
1. Souhlasíte s tím, že jaký si to uděláme, takový to máme?
2. Jak vnímáte svobodu Vy samotní?
3. Kteří z filosofů kladli důraz na to, že člověk je především svobodná bytost? (Vyberte si jednoho z nich).
Žádné komentáře:
Okomentovat