"…lidé přicházejí na svět a nevědí odkud, žijí v něm a nevědí proč, odcházejí z něho a nevědí kam…
Vymýšlejí si marnosti, zabývají se marnostmi, radují se z marností… stále se potácejí od jedné marnosti ke druhé, až nakonec se sami do marnosti propadnou..."Vzkázal světu Komenský.
Změnilo se něco od té doby, kdy psal tato slova?
Jsou Vánoce. To znamená, že žijeme a víme proč, nevymýšlíme si marnosti, nepropadáme se do marností, nepotácíme se od jedné marnosti k druhé.... protože víme. Máme smysl, máme naději.
Narodilo se děťátko.
Ten největší dar, jaké kdy lidstvo kdy dostalo.
A chce se mi nepateticky dodat, že nejen tam kdysi v Betlémě, ale pokaždé, při každém narození dítěte. Filosoficky řečeno: při každém novém vpádu (lásky) do celku jsoucího.
I při tom našem vlastním...
I my samotní, i Vy, každý z nás, každý z vás jsme, jste dárkem :-)
Otázky téměř na konci cesty, tedy dvacáté osmé:
Nač se zeptat téměř u cíle? Ptávám se někdy, jaká ta cesta pro Vás osobně byla, co Vám přinesla, ale i když se tentokrát nechci takto ptát, přesto se zeptám, protože mě to zajímá:
1. Které otázky Vám osobně "seděly" nejvíce a které naopak Vám daly nejvíce práce?
2. Co si z filosofie výchovy odnesete do svého vlastního života? Jinými slovy: byla Vám naše pouť prakticky k něčemu?
3. Ach jo....? chtěla bych Vás závěrem o něco moc poprosit. Znám u některých z vás pouze Vaše jména. Mohli byste mi prosím, kdo můžete a nevadí Vám to, poslat i svou fotografii? (Nemusí být v dárkovém balení:-)) Znám Vás už z hlediska odpovědí, ale ať mám i představu fyzicky živé bytosti... moc děkuji :-))
Žádné komentáře:
Okomentovat