Někteří lidé - a nebylo jich letos málo - kteří v loňském roce, ať už v jakékoliv podobě, slavili Vánoce, už nikdy tyto krásné svátky lásky a naděje slavit nebudou. Jejich místa u štědrovečerního stolu zůstanou prázdná.
Přáli jsme si navzájem koncem minulého roku a počátkem toho nového hodně štěstí, zdraví, spokojenosti... aniž jsme tušili, co nás čeká. Ať už příčiny byly a jsou jakékoliv, mnozí lidé tohoto světa se toho štěstí, zdraví, spokojenosti nedočkali. Nebo možná ano, možná tam někde jinde, v jiné, nám nepřístupné podobě... Kdo ví. Ale že nějak něco je, v tomto zůstává naděje jako poslední...
Pokud ano, přeji tam někam, vysoko nad oblaka, nebo nepředstavitelně jinde, všem těm lidem, a i tomu mému srdci jedinému a blízkému, krásné Vánoce, možná i mnohem krásnější než ty pozemské. A snad se i my tady na zemi budeme snažit, abychom nikdy neztráceli tu naději,
že vše, co je, bylo a bude, má svůj smysl.
Žádné komentáře:
Okomentovat