Existuje - si myslím - poměrně hodně typologií a různých rozdělení učitelů. A také si myslím, že každý máme ze svých vlastních zkušeností svá vlastní rozdělení různých typů a druhů, pozitivních i negativních.
Osobně jsem měla štěstí. Potkala jsem ve svém životě hodně dobrých učitelů - i mučitelů. Ti někteří (některé) mne jen učili, ti ostatní mne svým učením zároveň i "mučili", ale tím mne také hodně naučili.
Ale někdy se ptám - máme žít své životy, žijeme své životy, každý asi tak jak umíme. Samotná však někdy nevím, jestli vlastně víme jak... co je dobré a co je špatné a jak to vlastně poznat. Někdy chceme jen to nejlepší pro druhé i pro sebe, a nakonec to dopadne špatně (pro nás i pro druhé), jindy máme zase dojem, že se nám smůla a neštěstí téměř lepí na paty, a po čase zjistíme, že to bylo vlastně hodně dobré - pro nás i pro druhé. Jak to tedy vlastně rozhodnout? Co, kdy, kde a jak? A kdo nám řekne, toto ano, toto ne?
No přece učitel. Takový ten opravdový, pravý, ne ten ve školách, ale v životě.
Kdo to je?
Život sám.
Otázka č. 14 rozjímavá: Jaké znáte typologie učitele? Z pozitivního i negativního hlediska?
Otázka č. 14 k přemýšlení: Jakou typologii učitelů byste navrhli Vy samotní?
Otázka č. 14 myslím si, že hezká: Není věta, že život je opravdovým učitelem, pouhou frází? N2co, co se jen tak říká, aby řeč nestála, ale smyslu to nemá?
Žádné komentáře:
Okomentovat