20. 11. 2010

zastavení třinácté - šťastná třináctka?

Tak už tady máme třinácté zastavení. A třináctka je prý šťastné číslo. Sice teď docela přesně nevím proč vlastně, a jakou má šťastná třináctka svou historii, ale někdy prostě věřím, že je tomu tak.
Protože - mimochodem, třináctka je i můj šťastný den.
A to skutečně nejsem pověrčivá.
Tak by asi i třinácté zastavení mělo být šťastným i pro nás pro všechny.
A je to zvláštní, protože zrovinka dneska k večeru na mne padlo zvláštní smutno.
Na zahradní cestičce jsem našla mrtvého ptáka (vlastně jen jeho peří) a na chodníku kolem domu několik mrtvých myší bez hlavičky (práce našich koček). A vůbec. Holé stromy bez listí a celkově takový pošmourný smutek všude kolem. Prostě bezútěšno.
Prý to patří k životu. A prý také ke štěstí.
Tak snad ano...
Otázka č. 13 asi nečekaná:-): Znáte nějaké pověry spojené s výchovou? (Pokud ano, můžete se i více rozepsat).
Otázka č. 13 filosoficky zabarvená: Myslíte si, že také smutek může být součástí štěstí?
Otázka č. 13 přituhující: J. A. Komenský v Labyrintu světa píše, že Bůh bydlí na dvou místech. Na nebi v slávě své a na zemi v srdci zkroušeném. Jak to podle Vás myslel?

Žádné komentáře: