Takový zvláštní podzim tam venku máme. Nebe je už cítit sněhem, večery jsou zahaleny ve strašidelné mlze, listí již ze stromů opadalo, větve stromů jsou holé - ale celkově je teplo, až teploučko.
Prošla jsem se dnes po Karlově mostě a po Staroměstském náměstí a snažila se vyloženě "nasát" tu atmosféru a krásu okamžiku.
Na některých nístech se už chystá vánoční výzdoba.
V Praze bylo nádherně, ale cestou domů tady v Ostravě drobně pršelo. Ale celý dnešní den - a doufám, že i příští dny, budou ve znamení těšení se. Aspoň pro mne. Ráda se totiž na něco těším.
Myslím si někdy, že o tom možná je i život. O těšení se a o schopnosti, - nebo spíše umění? - si to těšení během života uchovat. Prostě umět se těšit se. Pak může být život možná i pěkný a pohodový, když to dokážeme.
Tak se tedy učme těšit se - na cokoliv...
Otázka č. 10 nostalgická: Vzpomínáte si ještě, na co jste se ve svém dětství nejvíce těšívali? Je to těšení se stále ještě tak nějak ve Vás? Nebo už to je pryč... ?
Otázka č. 10 k zamyšlení: Ke které složce výchovy byste "umění těšit se" přiřadili?
Otázka č. 10 metodická: Myslíte, že existuje způsob (metoda), jak naučit ostatní těšit se? Pokud ano, jaká?
Žádné komentáře:
Okomentovat