Přiznám se - čtu si některé vaše odpovědi a musím říct, že jsou také důvodem k těšení. A každý večer se těším, co mi pošlete a s radostí si čtu vaše odpovědi a myšlenky. Je to takové pěkné zpestření dne - a moc vám za to děkuji a omlouvám se, že nestíhám každému odpovídat. Ale mám radost, že tak hezky spolu putujeme a zastavujeme se... a v duchu doufám, že vy samotní máte radost taky. A že se možná i těšíte.
Asi bych to "těšení se" povýšila na nový druh terapie, skutečně ve smyslu léčebného postupu. Možná si to ani neuvědomujeme, ale pokud se naučíme těšit se, pak už s tímto pocitem těšení je všechno na světě krásnější. A zajímavější. A hezčí, a lepší, a příjemnější a radostnější a .... a vůbec. A nejde jen o ty pozitivní věci. Ale třeba, když se budete těšit na zkoušku, bude se Vám na ni připravovat líp. Když se budete těšit na nějakou práci, bude se Vám dělat líp. Hm, a když se budete těšit na druhé lidi, bude se Vám mezi nimi lépe žít. A tak je to se vším.
Těšení se prostě není jen tak. Jako návod k životu je perfektní. No, že jo?
Otázka č. 11 zvídavá: Jaké téma z pedagogiky Vás samotné prozatím nejvíce zaujalo. pobavilo, nebo dokonce překvapilo?
Otázka č. 11 prostá: Která ze složek výchovy se Vám zdá být nejzajímavější a zároveň nejpodstatnější? A proč?
Otázka č. 11 rozporuplná: Zdají se Vám otázky příliš snadné a jednoduché? Mám - respektive - můžu přitvrdit? :-)
2 komentáře:
K rozporuplné otázce č. 11 - snažně doufám, že to nebude třeba :)
Mě se líbí,že nám dáváte otázky k zamyšlení se sami nad sebou a nad našim životem a nejen suchou teorii.Takhle mě to baví mnohem víc :-)
Okomentovat