Když se prý učíme, tak si při tom hrajeme a také pracujeme. Ta myšlenka se mi líbí a opravdu často to zkouším. Učit jiné i sebe, pracovat a zároveň si hrát.
Ne vždy to jde.
Někdy to vše však zůstává jen na úrovni práce. A to je smutné.
Někdy to zůstává jen na úrovni učení. A to je nebezpečné. Pro mne i pro druhé.
A někdy to vše vypadá jen jako hra, a to může být příjemné, a také veselé, a celkově poučné.
Otázka č. 8 taková úsměvná: Vzpomínáte si na nějakou krátkou humornou básničku z dětství? Třeba: Ovečky pasou se samy, jehňátko drží se mámy.. ? Pamatujete si ji tak, že ji bez přemýšlení napíšete slovo od slova? Bez pomoci jakékoliv nápovědy?
Otázka č. 8 humorně zjišťující: A měla nějaké pedagogické poselství? Pokud ano, jaké?
Otázka č. 8 hravá: Na co si nejraději hrajete?
2 komentáře:
Ať přemýšlím, jak přemýšlím, nemohu si vzpomenout na žádnou básničku. První co mě napadlo bylo: "Byl pozdní večer, první máj, večerní máj byl lásky čas...", ale to sem nepatří, rozhodně to nemá žádný pedagogický podtext.
jan Slepička.
Ale ano, má. Lásky čas je přece "čas výchovy", ať je chápán jakkoliv :-)))
miriam Prokešová
Okomentovat