22. 11. 2010

zastavení patnácté - o spravedlnosti

Téměř základní vlastností, kterou by měl každý učitel mít, a to v hojné míře, je smysl pro spravedlnost. Hlavně aby byl spravedlivý - to je takřka nejvyšší požadavek dětí, žáků, studentů na osobnost učitele.
Avšak, jak už říkával pan profesor Matějček - "ve škole spravedlivý být nelze." Proč?
Protože každému z nás není dáno totéž. Někdo je nadaný na tamto, jiný na ono, někomu je dáno příliš, někomu méně... a tak ani nejde každého a všechny posuzovat podle stejného metru. Někdo něco zvládá bez námahy a nemusí se ani snažit, někdo s námahou a s velkou snahou nezvládá ani z desetiny to, co ten první.
Možná spravedlnost jako taková ani není. Nebo je nějaká jiná, která tady toto všechno umí brát v úvahu.
Ráda to vysvětluji spravedlností, která je založena na předpokladu dobrého. Pokud budeme vnímat druhé lidi z toho dobrého úhlu pohledu, pak i náš úsudek a soud o něm se bude spravedlnosti aspoň trochu přibližovat. Ale není řečeno, že mé vysvětlení je to jediné a správné...
Otázka č. 15 závažná: Co si myslíte o učitelově spravedlivosti Vy samotní? Vysvětlili byste to stejně nebo máte jiný názor?
Otázka č. 15 poněkud zlehčující: Myslíte si, že Boží mlýny melou pomalu, ale jistě? A že vůbec jsou?
Otázka č. 15 trpce doplňková: Je život jako takový spravedlivý a fér?

Žádné komentáře: