2. 12. 2011

Předvánoční tajuplná zastaveníčka

Tak nám to tedy pěkně začíná.
Včera jsem napsala první příspěvek. A kde nic, tu nic.
Tak snad se nám to napodruhé podaří. A setkáme se.
Vítám vás tedy všechny sobotní studenty filosofie výchovy na našich společných předvánočních setkáních. Nazvala jsem je "zastaveníčka", vím, zní to trošku moc zdrobněle, ale vhodnější název mě nenapadá :-) A tajuplná proto, že Vánoce jsou pro mne stále ještě o tajemství, stejně jako filosofie.
Budeme se tedy setkávat každý den a také každý den se budeme moci na chvíli zastavit nejen v tom předvánočním spěchu a shonu, ale také v tom společném těšení se na Vánoce.
Protože nevím, jak Vy, ale já samotná se na Vánoce ještě pořád zcela a dětsky a "tajuplně" těším.

Otázka první počáteční: Těšíte se také na Vánoce? A jsou pro Vás tajuplné?
Otázka druhá, zamýšlející se: Myslíte si, že také filosofie výchovy může být tajuplná a co je tím asi myšleno?
Otázka třetí, související s předchozí: Je život pro Vás ještě stále tajemstvím?

4 komentáře:

Richard řekl(a)...

Otázka první, zamýšlející se: Myslíte si, že také filosofie výchovy může být tajuplná a co je tím asi myšleno?

Ano, může. Už jen tím, že není všechno tak, jak na první pohled vypadá. Také není přece nikde dán přesný recept jak vést u člověka výchovu a jak správně v situacích postupovat.

Otázka první, související s předchozí: Je život pro Vás ještě stále tajemstvím?

Dle mého, pořád je co objevovat, jak směrem k sobě samému, tak směrem k širokému okolí, ať už po stránce duševní či materiální. Ono vůbec celý zde probíhající život na Zemi je pro mě jeden velký otazník, proč zrovna tady a proč zrovna my? Kdo ví, jaká tajemství naše planeta ještě odkryje.

Richard řekl(a)...

Otázka první počáteční: Těšíte se také na Vánoce? A jsou pro Vás tajuplné?

Ano, vánoce patří k mým okamžikům, na které se vždy rád těším. Ať již kvůli tradicím či dětem. Ostatně ty nejvíc jsou v očekávání svých přání. Pravdou je, že nejvíce se těším ale na dny 25. a 26. prosince, kdy ty předvánoční přípravy ustanou a je tak čas na úplné zklidnění a projevy lásky k nejbližším. Jestli vnímám toto období tajuplně, nevím, ale vždy mám od něj očekávání veliká ... prostě opravdu je užít ve zdraví, pohodě, lásce a klidu, v přítomnosti mých nejbližších ....

Soňa Hanáková řekl(a)...

Otázka č. 1
Na Vánoce se těším, protože se sejdu s rodinou a s přáteli. Zastavím se a najdu si čas lenošit. Obvykle si přečtu, nač nemám čas jindy. S velkou chutí se podívám na nové i staré pohádky. Oživím v sobě své dětské já. A už teď se těším na vnoučky, které zatím nemám, a s kterými si ty Vánoce teprve řádně užiji!!

Otázka č. 2
Filozofie výchovy je pro mě zatím tajuplným předmětem, protože učím teprve od září. A všechno co se týká výuky teprve objevuji. Je to nová tajuplná zkušenost. Chápu, že to nepřijde hned, ale kdyby se mi podařilo jen jednoho človíčka lehce převychovat, tak to bude úžasné a tajuplné……

Otázka č. 3
Už Egypťan Sinuhet říká, že o zítřku nikdo nic předem neví…. A protože to už věděli staří Egypťané, je jasné, že život je a zůstává tajemstvím po celá tisíciletí. A je to tak správně, protože co by byl život bez tajemství? Každý den je tajemný a proto se můžeme těšit na zítřek, o němž nikdo nic předem neví …….

Soňa Hájková řekl(a)...

1) Ano, na Vánoce se těším, když už opravdu JSOU, je to úžasné. Nenávidím však ten předvánoční shon, stres, davy lidí všude... Vánoce jako takové si však užívám - pouze s rodinou a miskou cukroví.

2) Filozofie výchovy jako vyučovací předmět (doufám) zas tak tajemná není, neboť pravidla jsou jasně nastavena a studenta žádná překvapení nečekají. Filozofie výchovy v praxi je však disciplínou velmi náročnou, neboť vychovávat není vůbec jednoduché. I když mám s výchovou jisté zkušenosti jako pedagog, domnívám se, že výchova je především otázkou rodiny. To se mne ještě netýká a proto si netroufám na toto téma více rozumovat.

3) Život je pro mne neustálým tajemstvím. Věřím sice v predestinaci, ale stejně si myslím, že tajemství k životu zcela jistě patří. Nikdo z nás neví, co ho čeká za nejbližším rohem, a vlastně je to dobře, jinak by život musel být hrozně nudný. Ať tak či onak, člověk vždycky ve svém životě tajemství hledá a vlastně ho ani nechce rozluštit, protože ho prostě intuitivně potřebuje.