2. 12. 2011

Tajemno

Když se blíží Vánoce, je mi tajemno.
Vím, že dnešní svět to snad ani tak nepřipouští a že se ze všeho stala spíše komerce, ale na mne to původní tajemno toho zvláštního tajemství a čekání působí i dnes.
Líbí se mi rozsvětlená a nazdobená náměstí, vánoční stromky, vánoční tretky, vánoční andělíčci.
Vánočně předvánoční lidé.
V době mého dětství se sice zdobily stromečky až těsně před Vánocemi, ne-li rovnou na Štědrý den, a vánoční výzdoba také nebyla už od první adventní neděle. Ale nevadí mi to. I tak se mi vrací dětství,
se vším tím, jaké bylo.
A krása toho dne, kdy všechno bylo zahaleno tím prazvláštním tajemstvím dítěte v jesličkách.
Dotýká se mne tak opět to dětské tajemno, údiv, čekání... láska
a tajuplnost okamžiku,
který byl celým světem.

Otázka druhá dojemná: Co myslíte, se kterým pojetím člověka jsou nejvíce spjaty Vánoce?
Otázka druhá filosofující: Jak byste charakterizovali výchovu? A jak podle Vás souvisí s filosofií?
Otázka druhá zvídavá: Čím je pro Vás filosofie výchovy? Co si o ní myslíte? Potřebujeme ji k životu? (nebo jen ke zkoušce? :-)

2 komentáře:

Richard řekl(a)...

Otázka druhá dojemná: Co myslíte, se kterým pojetím člověka jsou nejvíce spjaty Vánoce?

S pojetím mýtického člověka. Už jen tím, že si člověk něco přeje a v něco věří, či v sobě skrývá tajemství pro druhé.

Otázka druhá filosofující: Jak byste charakterizovali výchovu? A jak podle Vás souvisí s filosofií?

Výchova = nezbytný předpoklad pro začlenění človíčka do společnosti, v podstatě během jeho celé životní pouti. Součinnost s filozofií je pak nasnadě, neboť není člověka na světě stejného. Úvahy o tom, jak by výchova měla být správně prováděna pak nikdy nemůžou mít konce ... pořád je do této oblasti co přinášet ...

Otázka druhá zvídavá: Čím je pro Vás filosofie výchovy? Co si o ní myslíte? Potřebujeme ji k životu? (nebo jen ke zkoušce? :-)

Prostorem pro zamyšlení na něčím, o čemž jsem dříve nikdy blíže neuvažoval. Myslím, že její místo na PdF je plně opodstatněné. O zkoušku mi zas až tak nejde (malinko kecám) .... , na tu člověk dříve či později stejně zapomene (myslím tím průběh a znalosti), ale mít vlastní názory na dění ve světě, život okolo nás, nad sebou samým či jiné životně či méně důležité události, v nás budou přetrvávat až do konce ... A je přece fajn, mít vlastní představy, touhy, názory, lásku …, bez toho by byl život jaksi prázdný.

Soňa Hanáková řekl(a)...

Otázka č. 1
Já si myslím, že Vánoce jsou spjaty s mýtickým pojetím člověka, protože je typický pro období lidského života – pro dětství. Protože dítě a dětství je obestřeno mýty a pohádkou, ve které vítězí dobro nad zlem. A Vánoce jsou časem pohádek a splněných přání. Je to období, ve kterém se nám plní naše přání a sny. Je to období klidu, voňavého cukroví, teplého světla svíček a časem, kdy jsou lidé na sebe hodní a přívětiví. Škoda, že jsme takoví jenom o tomto čase, ale je dobře, že vůbec existuje takový čas, kdy jsme hodní a přívětiví.

Otázka č. 2
Výchovu můžeme chápat ve smyslu zodpovědnosti – musíme být zodpovědní za své činy, a dále ji můžeme chápat ve smyslu láskyplného vedení . Vychovávat znamená být průvodcem na cestě spolubytí. Výchovou předáváme svou naději a víru ve smysluplnost. Připravujeme jí jedince na životní zdatnost. Souvisí s filozofií, protože filozofie je láskou k moudrosti a východiskem filozofování je zkušenost. Bez lásky, moudrosti a zkušenosti bychom se před naše žáky nemohli vůbec postavit.

Otázka č. 3
Filozofie výchovy je něco s čím jsem se poprvé setkala při studiu na Ostravské univerzitě. Nikdy předtím by mě nenapadlo se zabývat úvahami, které se nastínily v tomto předmětu. Jsem ekonom a v podstatě na co si nemohu sáhnout a co si nedokážu spočítat, to je abstraktní. Jsem ráda za nové podněty a filozofie výchovy mi je poskytla. Neberu to jenom jako nutnost ke zkoušce, ale o některých věcech možná více přemýšlím, a to je dobře. Díky za každý nový podnět k úvahám.