17. 12. 2010

předvánoční intermezzo 1

V pokoji voní vanilkové rohlíčky. A linecká kolečka.
Maminka stojí v kuchyni u dřezu a myje nádobí.
Venku tiše - jak jinak než tiše - padá sníh.
Je večer, a svět už je celý ztemnělý. Možná někde vysoko na nebi svítí hvězdy. Ale z okna mého pokoje to není vidět.
Ležím ve své postýlce a listuji si v nějaké obrázkové knížce. Ještě neumím číst...
Za týden budou Vánoce. Štědrý den. Přijde Ježíšek a přinese nám dárky. Vím, co bych chtěla. Velkého hnědého plyšového medvěda, jakého máme ve školce. Tak strašně moc se mi líbí. Tak strašně moc bych ho chtěla mít i doma. Ale nebudu to říkat mamince. Vždyť dárky nosí Ježíšek, a Ježíšek o mém přání ví. Určitě mi toho medvěda přinese...
Listuji si ve své obrázkové knížce, z kuchyně slyším maminku a pomalu usínám. Za týden budou Vánoce.
A také že byly. Protože ony vždycky nakonec jsou.
Ale - toho tenkrát tolik vytouženého medvěda mi Ježíšek ten večer nepřinesl.
Vlastně - nepřinesl ho nikdy.
Asi na mé přání zapomněl...
kdo ví

Žádné komentáře: