28. 4. 2012
Intermezzo U cesty
Chtěla bych si jen tak někdy sednout na bobek u cesty a koukat na svět kolem.
Sednout si do trávy a nic neřešit.
Jen si tak prostě být.
Nechat plynout. Volně jen tak.
Vnímat krásu kolem a nepřemýšlet, proč krása je krásou, výhra výhrou, věda vědou, život životem, prohra prohrou.
Hm - mám to napsat? Láska láskou.
Jen si tak prostě sedět u cesty, sedět, nechávat plynout - a být si.
Otázka jen tak: Jak rozumíte tomu, že my sami přesahujeme sami sebe? A můžu takto sama sebe "přesáhnout", sedíc si jen tak (na bobku) u cesty? Co je asi myšleno tím "bobkem"?
P.S. Tento text tady "opakuji" z loňského Jarního putování. Podle ohlasů mělo tenkrát téměř největší úspěch... Tak schválně jej zde vkládám jako dárek a těším se na Vaši odpověď...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
Přesahuji sama sebe tehdy, jsem-li pokorná a mám úctu k životu a ke všem lidem na zemi. Přesahuji sama sebe tehdy, pakliže nevnímám lidi jako černé nebo šedé nebo bílé a nedělám mezi nima rozdíly a vzhlížím k Bohu všemohoucímu jako ke spasiteli celého světa. Momentálně poslouchám pátou symfonii Gustava Mahlera, kterou bych mohla vypovědět to, o čem teď hovořím. Pan doktor Pavlas píše ve svých skriptech, že jeden (už neví kdo to byl...) moudrý čínský myslitel tuto větu napsal či vyřkl... Jsme to my sami, kteří překonáváme sami sebe... :-) Víte, myslím si, že překonáváme sami sebe našimi dětmi, anebo už jen tím, co za sebou zanecháváme...
Učím své děti k tomu, že oni jednou přesáhnou sami sebe tím, že se vzchopí a zapracují na sobě a budou na sebe hrdé.. Setkávám se s tím, že si velmi často nedůvěřují (buď je to sociálním klimatem školy, nebo v užším slova smyslu rodinou, ve které vyrůstají...) Znám je ale tak dokonale, že je to školou... Vždycky jim říkám... "Je to jen na Tobě." "Ty můžeš překročit svůj stín a vystoupat o stupeň výš..." Ani nevíte, nebo možná víte (pokud učíte), jaký mají strach vylézt z ulity a projevit se... Jsem jim moc vděčná za všechno, co pro sebe dělají. Je moc pěkné podílet se na jejich překračování jich samotných a být toho součástí. Přeji krásný večer.
P. B.
Okomentovat