10. 4. 2012

Zastavení páté: Ráno

Ráno prý bývá moudřejší večera.
To dnešní je nádherné. Skutečně jarní. Aprílové.
Procházím se zahradou, na některých místech vykvétají žluté narcisky
a tulipány už nasadily na květ. Některé stromy jsou už v rozpuku :-) (tak zvláštně to zní),
a vůbec
- na světě je krásně.
Není proč si připouštět pomíjející čas k srdci.
Není proč si utírat slzy, ale naopak.
Děkovat.
Děkovat za každá nová rána a za to, že jsme.

A posnídat a hurá do práce! :-)


Otázka č. 5 ranní bezmyšlenkovitá:
Už se "vezeme" v prométheovském spádu?
Otázka č. 5 ranní rozumná:
Nebo ještě ne? A co to vlastně je?
Otázka č. 5 ranní osobní:
Umíme děkovat za každá nová rána? Pokud ano, jak se to projevuje?
Otázka č. 5 navíc, jen tak, jak mne napadla:
A pokud děkujeme, pak komu?

Žádné komentáře: