15. 4. 2012

zastavení desáté - smutno a deštivo

Venku je deštivo, prší. Na světě je najednou smutno, - nebo aspoň smutněji než obvykle. Nějak mám dnes pocit, že mi tak nějak čas protekl mezi prsty. Bojím se těch "časových" úvah, protože se přiznám, moc je nezvládám. Někdy mám pocit, že všechno krásné, dobré, hezké a radostné už bylo. A že to "bylo" tak samozřejmé, že jsem si ani nevšimla, jak krásné, dobré, hezké a radostné to je.

Ach jo. Važme si okamžiků života, když jsou, protože být nemusí...



Važme si i tohoto smutného nedělního deštivého večera



Otázka č. 10 "oduševněle" hloubavá: Co Vaše srdce a duše? Mají radost ze života?

Otázka č. 10 faktická: Jak souvisí trojnost s pojetím duše? A které pojetí duše se Vám nejvíce líbí a proč?

Otázka č. 10 jen tak, aby řeč nestála: Taky je vám někdy smutno a deštivo? A co děláte pro to, aby nebylo?

18 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Taky je mi smutno Paní Prokešová. Proč je svět tak smutný? Šokuju nejbližší osobu - mého muže tím, kým v poslední době jsem. Nerozumí mi. Za sedm let soužití jsem se natolik v poslední době změnila, že mi to dnes vytkla i má maminka, ať se sebou něco dělám, jinak ho ztratím.

Jenže je tu to, co tvrdím. Člověk občas potřebuje jít sám svou vlastní cestou a ne neustále vedle něj kráčet. Ikdyž on to nemusí pochopit správně.

Co Vy ostatní na to? Měli jste podobnou manželskou či partnerskou krizi?

Anonymní řekl(a)...

Dnes jsme s dětmi poznávali příběh dešťové kapky, která pohádkou proplouvá ve skořápce od oříšku s duhovým deštníčkem. "Chytali" jsme do opravdové skořápky s opravdovým malým deštníčkem ony kapky - kolik rozzářených bylo dětských oček, když si každý nesl domů svou malou lodičku s paraplíčkem, ve kterém si "nesli kousek moře"...
Deštivo nemusí být vždy jen "smutno" :-)
LH

Anonymní řekl(a)...

........... taky mě to napadá, venku deštivo - ve školce veselo. Máme se co učit od dětí, nepodléhají depresivním náladám jako my. Tím samozřejmě nechci říct, že nemáme nárok si hezky posmutnit.
P:)

Anonymní řekl(a)...

Krize?
Několik let.Chyba byla v komunikaci.
Je třeba spolu mluvit. Co mi radost dělá i bere. Vnímat co jemu radost dělá i bere. Když vím, že mi něco ubližuje, říct mu to. Když vím, že něco ubližuje jemu, nedělat to.
Když člověk začne jakoby utíkat, pak je docela lehké utéct doopravdy.
Těžko kdy najdeme někoho "lepšího".
Za určitou dobu znovu vztah zevšední.
A pak ještě mi pomohlo si uvědomit, jaké by to bylo, kdyby člověk zůstal sám.
Smutné by to bylo.
A zkoušet to znovu je hrozně riskantní. Važme si toho, co je.

Člověk potřebuje i jakousi svobodu, ale je potřeba, aby ten druhý věděl, že mě neztrácí.

V tu chvíli, kdy jsme se poprvé potkali byl to nejlepší, co mě potkalo.
Myslet na to. A chce to i kus vůle.

Držte se:-)

Anonymní řekl(a)...

Záleží na tom, jestli jsme stále stejní od doby, kdy jsme se potkali. A nesouhlasím - být svobodný nemusí znamenat zůstat sám. Často jsou ti v manželství mnohem víc sami, než ti svobodní.

Anonymní řekl(a)...

To máte pravdu, a není dobře, když se tak v manželství cítíme, nebo náš partner.
Teď už záleží, jestli mi stojí za to něco dělat pro to, aby to tak nebylo.
Najít všechna plus a všechna mínus. Zhodnotit to spolu a komunikovat.

S otázkou, jestli jsme stejní..
Nikdy nikdo nemůžeme být stejní. Stále se životem dotváříme- i v tom, v čem žijeme.
Taky čím více "stárnem", tím více vidíme na sobě "nátury" svých rodičů, a nedokážeme to jinak, protože to v nás je.
Jako mladí, zamilovaní jsme to neviděli.
My jsme svou krizi začli řešit nedávno. Hodně jsme před tím pokazili.
A byl to manžel, který se cítil v manželství sám. (Je pro mě těžké v něm vidět náturu jeho maminky.)
Jestli máme zájem, pro rodinu něco udělat, je třeba něco dělat, jestli to jde.
Není to vůbec lehké, žít v manželství. Kdysi jsem měla představu, že se zamiluju a bude to trvat věčně. Prvních pár let to tak vypadalo. Pak přišla krize, a já mlčela. Začla jsem si žít jakoby svůj život. Bylo to hodně let, asi víc než 10. Moc jsem se trápila. A manžel nic nevěděl, hodně let. Až když začal vnímat on samotu, a řekl mi to, začli jsme o tom mluvit. Ještě nemáme vyhráno. Jen mu říkám vše, co mě bolí a snažím se jej nezraňovat ani já(byť svým chladem).
Je to na tom, že chceme oba dva na sobě pracovat.
A velká naděje pro mě je, když se dívám na své rodiče a vidím, jak rok od roku se mají raději.
Jestli to zvládnete, jste borci:)

Anonymní řekl(a)...

Zjistila jsem po kolika? Po dvou dnech, co jsem psala první komentář, že dnes tady jsme a zítra nejsme. Jsem tak stará, že brečím a je dobře, že mám manžela a dceru a víte co? Je mi jedno, co bude dobudnoucna. Jdu spát a za dva dny si užiju snad poslední den své slávy. Užiju si ho tak, jako nikdy. A ikdyž přemýšlím... Po mně potopa... Dnes vím, že jedem s manželem k moři, užijem si prázdniny a po mně potopa... :-)

Anonymní řekl(a)...

Až přijedete od moře, dejte vědět, jak tam bylo. Nikdy jsem neviděla živě moře. To musí být krása. Východ slunce a západ. Užijte si vnímání té nádhery:)

Anonymní řekl(a)...

Dobrý večer. První příspěvek jsem psala před dvěma týdny a víte za co jsem ráda? Tak strašně moc, že jsem si uvědomovala, koho mám doma, ale nedoceňovala jsem to dostatečně. Můj manžel... má své mouchy... kdo je nemá..., ale jsem šťastná za něj, že ho mám. Rozhodně bych neměnila. Jsem víc smířená s tím, co bude...

Děkujme Bohu za vše, co máme. A nevymýšlejme si, že se máme zle.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den. Stále se hledám. Včera mi manžel řekl, že kdyby věděl, jaká budu po dvou letech manželství a sedmi letech žití, že by si mě nebral před těmi dvěmi lety. Nesouhlasí s tolika zásadními věcmi, ke kterým jsem se rozhodla, že nevím, co si mám o tom myslet. Za 16 dní mi bude třicet a mám krásnou osmiletou holčičku z prvního manželství... Celých sedm let mi ji pomáhal vychovávat. V podstatě jsem se moc nezměnila. Je zde ale jedna věc, která ho hryže tak moc, že se odvážil mi toto říct... a já teď nevím, co dělat. Je nevěřící a já se stala teď věřící. Je mi z toho tak zle, protože před moji víru postavil sám sebe. A já bez ní nedokážu žít. Asi jsem tak špatná, že si nechám krachnout i druhé manželství. Je mi to jedno. Přemýšlím nad manželskou poradnou a pokud ani to nepomůže, bude konec. Prostě jsem na sobě poznala, že jsem dozrála teď. Jsem tak strašně sobecká, že nedokážu v tomto udělat kompromis a on taky ne. Takže jsme zablokováni z obou stran. A nejhorší je to, že dcera nezná biol. otce, mému muži říká tati a pokud se rozvedem, tak to odskáče především ona.

Anonymní řekl(a)...

Tak si říkám, jak je život strašně pomíjivý. A chlapi ještě víc. Dnes jsem měla zajímavý den. Plný sociálních interakcí a člověk ani neví, s kým se zakecá a tak...

Manžel mi řekl, že se se mnou nikdy v životě nerozvede. Jen mu vrážím v poslední době jednu ránu do srdce. Stačil jeden čin, a mé přání je vyslyšeno. Nerozvádím se.

Anonymní řekl(a)...

Moji milí. Ani nevím, proč vás tak oslovuji. Asi je to tím, jak vnímám ty naše stejné osudy a problémy, jak cítím tu naši vnitřní bratrskost i tu zranitelnost i slabost. Čím se člověk musí v životě prodrat, než se naučí žít a jestli se to vůbec naučí. To jak jsme jiní a jak se musíme naučit se snášet, to jak poznáváme sebe a musíme se naučit i sebe snášet a pak nejen snášet, ale milovat. To, jak v životě děláme chyby a pak se s tím neumíme vyrovnat. Věřte tomu, takové situace vznikají proto, abychom i druhé lidi s jejich chybami přijímali. V nedávné době jsem slyšela příběh, který mě dostal. Nevím, zda jej povím přesně, ale bylo to asi takto.
Jeden člověk šel do hor a spatřil pastýře a nedaleko se pásly jeho ovce. Jen jedna ovečka byla jemu blíž. Buď byla s ním, nebo seděla u ovčína. Ten člověk se ptal, proč ta jedna není s ostatními. Pastýř odpověděl, že ji zlomil nohu. Proč? Pořád někam utíkala, chodila na nebezpečná místa a mnohokrát ji hrozilo velké nebezpečí. Často se k ní přidaly jiné ovce a tudíž i ony byly v nebezpečí. Tím, že jí zlomil nohu, trávila více času s pastýřem, vnímala, jak o ni pečuje a zklidnila se a v jeho blízkosti pak trávila ráda spoustu času. Dalo by se říct, zachránil ji před jistou smrtí- jistě by někde spadla do rokle.
Tento příběh mě tak zasáhl. Ovce a pastýř. Člověk a Bůh. Někdy máme pocit, že si s námi život krutě zahrává. Ale jestli nás to přivede k pastýři blíž, blíž i k srdcím druhých lidí, neplačme nad zlomenou nohou. Ten den jsem plakala, a cítila jsem se, jako bych měla zlomené obě nohy- spoustu věcí bych ze svého života vymazala…. Druhý den jsem si uvědomila, že jestliže můj pastýř dopustí, aby se mi zlomily nohy, pak vím, že je to on, který dává křídla. Ta ovce cítila, že je milována. S člověkem je to také tak. Jen musí vědět, kdo je jeho „pastýř“.
Musím se přiznat, je pro mě krásné slyšet, že se stal někdo v dnešní době věřícím. A tak nepochopitelné. Je těžké uvěřit. Je těžké vnímat Boha, kterého nevidíme. Asi to bude pro Vás těžké. Rozdávejte kolem sebe lásku, ona si s tím poradí.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý večer, ten problém s tou vírou v Boha snad bude věčný. Manžel mi řekl, že až se dcera vyučí, končí se mnou. Dnes jsme měli tak brutální hádku, že se fakt asi rozvedem. A víte co? Ani mě to nepřekvapuje. Nesnáším ho. Dneska farář řekl, ať si každý zamete před svým bytem na svém koberečku... Já to udělala.
Zároveň jsem si uvědomila, že největší kravina je zůstávat s ním dokud nevychová dceru a nic s ním nemít a dělat blbého brouka... Jí ublížím... Jemu ublížím, protože ji miluje nadevše... A já jsem si zničila život tím, že jsem nastoupila na výšku. Objevila jsem však to, co bych nikdy neobjevila. A jsem já tou novou... Tou nepoznanou, skrytou... Jsem za to ráda.

Anonymní řekl(a)...

Kladu si otázky typu proč jsem dovolila milovat dceři člověka, se kterým nedokážeme společně žít a já budu ta špatná, proč mému muži a dceři lámat srdce, když se rozvedem. To zas bude rozvod. Už to vidím. Začínám si říkat, jestli opravdu jsem špatná ta já.... tak jak mi psal kdysi můj první muž. Promiňte.

Anonymní řekl(a)...

Dnes jsem hledala něco jiného a našla jsem toto. Víra je úplně o něčem jiném. Víra je hlavně o mně a mém vztahu k Bohu a pak až toto je v pořádku, pak Bůh přesahuje přes mně a to On miluje skrze mně ty lidi.Protože já jako člověk mám ráda nejvíc sebe. Je to On, který miluje, jen mu to musíme dovolit. Nebuďte smutná a nepěstujte si zlosti.Všechno to vždy prodiskutujte s Bohem.A pěstujte si tichost srdce, protože pak můžem slyšet, jak nám odpovídá.Moc Vás zdravím a přeju krásný den.
http://www.youtube.com/watch?v=MtYVyy3rRq0&feature=related

Anonymní řekl(a)...

Nevím, jestli se to zobrazí správně. Je to celkem humorný pohled na modlitbu, kterou my křesťané bereme jako samozřejmost, přesto nad ní nepřemýšlíme.

http://www.youtube.com/watch?
v=MtYVyy3rRq0

Unknown řekl(a)...

Každý den se probouzím s úsměvem na tváři a chválím zpěv tomuto mocnému kouzelníkovi s názvem Dr. Isikolo, který mi udělal velkou laskavost tím, že zachránil můj vztah před rozpadem. Jmenuji se Loana Dronca a myslel jsem si, že mám perfektní vztah, dokud se můj milenec nezačal vracet domů pozdě a každý den mi dává různé výmluvy, pak jsem se ho rozhodl bedlivě sledovat, pak zjistím, že měl poměr s jinou dívkou. Bylo mi zlomené srdce, protože jsem mu tolik věřil a protože jsem věděl, že má tajný vztah, velmi mě to bolí a už mi věnoval více pozornosti nebo mi projevoval lásku. Než jsem ho srazil, nechal mě pro dívku a já jsem byl v hlubokém nepořádku a ztratil ho pro jinou ženu. Ale děkuji všem, kteří umístili kontaktní informace Dr. Isikola na internet, protože díky tomu jsem mohl kontaktovat Dr. Isikolo a pomohl mi ho získat zpět za 48 hodin a dnes byl můj vztah obnoven s láskou a více romantikou než nikdy předtím. Pokud jste v jakémkoli vztahu nebo ve stresu z manželství, udělám vám laskavost tím, že zrušíte kontaktní informace Dr. Bena, které jsou prostřednictvím e-mailu: isikolosolutionhome@gmail.com nebo ho můžete také WhatsApp na +2348133261196.

Unknown řekl(a)...

Originální kouzelník jménem Isikolo, který dělá lidem divy
Byl jsem tak depresivní, když mě můj milenec opustil kvůli jinému muži poté, co jsme spolu chodili 5 let, snažil jsem se ji prosit, aby se ke mně vrátila, odmítla a řekla, že ke mně už nemá city. po té lásce, kterou jsme v minulosti sdíleli, jsem si bez ní nedokázal představit svůj život, protože moje láska k ní byla z jakéhokoli důvodu neocenitelná, jednoho dne, když jsem procházel internetem, jsem viděl komentář o tom, že má síla přivést zpět bývalého milence a já jsem se rozhodl zkusit se přesvědčit sám tím, že jsem ho kontaktoval a okamžitě jsem odpověděl a vysvětlil jsem, co prožívám, a řekl, že ten druhý na ni použil kouzlo vúdú, proto mě nechala i přes mou péči o ni a slib, že mi pomůže získat zpět mého milence zpět a také mi pomůže uvrhnout na něj mrtvé kouzlo, aby se mi v budoucnu nemohl bránit, za méně než tři dny byl muž zastřelen neznámými muži na Floridě a do 48 hodin byla moje přítelkyně v mém domě a čekala, až se vrátím z práce, a když jsem to udělala, začala prosit, že jí je líto, že nikdy neví, co na ni přišlo. děkuji Dr. Isikolo za vaši pomoc. kontaktujte DR ISIKOLO o pomoc nyní prostřednictvím e-mailu: isikolosolutionhome@gmail.com, můžete s ním také chatovat na whatsApp prostřednictvím +2348133261196.