Je zvláštní, jak se slova maminek někdy v životě nečekaně - i očekávaně - vracejí a potvrzují svou pravdivost. A jak kolikrát tomu nevěříme, a říkáme si - no jo, no.... a stejně si myslíme, že to je v životě jinak.
A pak najednou, po letech, přicházíme na to, že asi, asi, už tenkrát, měla ta maminka kupodivu pravdu...
Nevím, jak to maminky dělají, že nakonec dojde na jejich slova. Asi jen tím, že jsou maminky, matky, tchyně... ale opravdu si netroufám vysvětlovat, čím to je. Protože nevím.
Moje maminka měla snad pravdu ve všem, co kdy řekla.
Teď už to vím.
A občas mi je hodně líto, že už nemám jak (už dlouhá léta nemám jak) jí to říct.
A tak ráda bych jí to řekla, přitulila se k ní, zavřela oči v její náruči
a jen tak bych si byla...
Otázka č. 8 maminkovsky vážná: Jaké znáte typy lásky podle A. Maslowa (E. Fromma) a čím se liší láska otců a láska matek?
Otázka č. 8 maminkovsky milá: Mají maminky vždy pravdu?
Otázka č. 8 smuténkově vzpomínková: Vzpomínáte si na nějakou "výchovnou" nebo jinou životní pravdu Vaší maminky?
A pak najednou, po letech, přicházíme na to, že asi, asi, už tenkrát, měla ta maminka kupodivu pravdu...
Nevím, jak to maminky dělají, že nakonec dojde na jejich slova. Asi jen tím, že jsou maminky, matky, tchyně... ale opravdu si netroufám vysvětlovat, čím to je. Protože nevím.
Moje maminka měla snad pravdu ve všem, co kdy řekla.
Teď už to vím.
A občas mi je hodně líto, že už nemám jak (už dlouhá léta nemám jak) jí to říct.
A tak ráda bych jí to řekla, přitulila se k ní, zavřela oči v její náruči
a jen tak bych si byla...
Otázka č. 8 maminkovsky vážná: Jaké znáte typy lásky podle A. Maslowa (E. Fromma) a čím se liší láska otců a láska matek?
Otázka č. 8 maminkovsky milá: Mají maminky vždy pravdu?
Otázka č. 8 smuténkově vzpomínková: Vzpomínáte si na nějakou "výchovnou" nebo jinou životní pravdu Vaší maminky?
5 komentářů:
Moje maminka měla, bohužel vždycky pravdu. Když jsem si brala prvního chlapa. Říkala mi... Můžeš zůstat svobodnou matkou. Neber si ho. A já z justu jsem si ho vzala, abych všem vytřela oči, kdo že si mně to bere. O půl roku jsem chodila po škole s modřinama na hrdle.
Maminka má vždycky pravdu. Beru. Jsem taky matka. Ale co nesnáším je to její: "Já jsem ti to říkala".
Snažím se těchto slov vyvarovat. Ono není špatné nechat své ratolesti klepnout pěkně přes prsty. Mnohem lépe si zapamatují činy, než má
(i když dobře míněná) slova.
P:)
Ano. Nelituji toho. Kdysi jo. Prošla jsem si peklem. Ale kdo ne. Nenadarmo se říká přísloví od Mirrandoly - Každý sám svého štěstí strůjcem. :-)
Jak to říkal dr. Pavlas nebo doc. Sekera na přednášce - už nevím, kdo... Ten den jsme probírali stejná témata... Muži mají jiný mozek - řeknou dítěti... Jen běž...
A ženy? Ty řeknou, prosím Tě, nechoď.
Jsme ochranitelkami... sice je zde pár výjimek... ale takové my jsme... jsme maminky. Co naplat... Ani jedno není špatné. :-)
Dobrý večer, chtěla bych své poslední tvrzení poopravit. Dnes jsem byla, hm, vlastně už včera, jsem byla na přednášce Paní doktorky Prokešové a vzpomínala Paní Prekopovou. Bylo to velmi podnětné dozvědět se, jak maminky padesátnice zničily naši generaci.... vlastně i mohly zničit mně... tím, jak nás romazlovaly... Bylo to zajímavé si tuto teorii vyslechnout z úst jedné z nejskvělejších přednášejících.
Nevím, zda mohu napsat, jestli to naše maminkovské chování opravdu špatné pro naše ratolesti není. Asi je.
Okomentovat