Nastoupila jsem do tramvaje. Vím, není na tom nic zvláštního, navíc, když takto nastupuji téměř denně, tedy pokud jedu do práce.
Tentokrát jsen nenastoupila sama, ale také ještě jedna žena s německým ovčákem. Bez náhubku, jen s takovou tou ochrannou halti ohlávkou kolem tlamy.
Já si sedla, ona si stoupla vedle mne, německý ovčák rovněž. Asi jsem ho hodně zaujala. Začal mě totiž oňuchávat. Postupoval soustředěně od kotníků až po bradu. Četla jsem si Metro a asi proto, že jsem na to z domu vcelku zvyklá (pořád jsem v kontaktu s nějakým zvířetem), tak mi to, představte si, ani nepřišlo divné nebo zvláštní, prostě normál... A ani té majitelce psa to patrně nepřišlo nijak zvlášť nenormální.
Ale pak mi ňuchl přímo do obličeje, čumák na čumák, a to už jsem trošku zareagovala. To se mi nestává tak často ani doma mezi svými... zvířaty. Toto blízké setkání bylo už i na mě trošku moc zblízka. Cukla jsem sebou a ten pes zklamaně sklonil hlavu a znovu si poslušně sedl a s vyzývavým pohledem očí na mne hleděl.
A když na další zastávce se svou paničkou vystupoval, ještě se za mnou pootočil a mávl ocasem.
Pokynula jsem mu hlavou na pozdrav a četla si dál.
A ani mne nenapadlo, že komunikuji s tím cizím psem vlastně stejně jako s člověkem...
I tak to bylo zajímavé setkání...
Otázka č. 13 zaměřená na zvířata: Máte nějaká svá oblíbená (milovaná a vlastní) zvířata?
Otázka č. 13 ještě více na zvířata zaměřená: Který z filosofů řekl, že zvíře nemá duši a je jen jako stroj?
Otázka č. 13 k zamyšlení: Myslíte si, že zvířata mají duši? A pokud ano, proč?
Žádné komentáře:
Okomentovat