Hm, odpouštět. Když ono se to tak jednoduše a snadno řekne a říká.
Ale ti druzí nám někdy opravdu ubližují. Myslí si o nás, že jsme tím, kým nejsme, samozřejmě v tom ne zrovna dobrém slova smyslu. Podsouvají nám myšlenky i vlastnosti, které nemáme, a někdy to říkají i nahlas. A nejen nám, ale i ostatním.
A někteří nám dokonce takto ublíží i úmyslně. A nemusí to být jen slovy...
A my to máme odpouštět, odpoutávat se od toho, nemyslet na to, zapomenout. A co ti oni? Ti nemusí?
Prostě nikdo nejsme dokonalí a i v tom člověku, který je "proti" nám, je něco dobrého. I ten, kdo nám ubližuje, je v jádru dobrý člověk.
Takový nesmysl..., který se tak těžce přijímá.
A pak - i já jsem pro druhé tím druhým, tedy tím, kdo kolikrát ubližuje, ublíží.
Ach jo. Snad jsem i přesto v jádru dobrý člověk. Ale je tomu skutečně tak?
Jak se to pozná?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
4 komentáře:
Ano. S tím s vámi naprosto souhlasím. Zrovna tady tohle prožívám... Člověk špiní vaši pověst a přivlastňuje si vaše zásluhy. Oh jak je mi z takových lidí špatně. Ale i takoví se bohužel najdou. A mám pocit, že v dnešní době to není nic neobvyklého. Žebříček hodnot je dnes úplně někde jinde...:(
Lucka
Já jsem podobného smýšlení, pokud věřim v dobro lidí tak to jinak nejde. Já od mala, když mám potřebu řešit zlo zlem, mám takovéto řešení, řeknu si: Ten kdo to zlo působí má taky mámu a co ta by na to jemu a mně řekla, jak by jí bylo smutno s toho že je jejímu dítěti zle, okamžitě vím že takto ne. Najdu jiné řešení a doufám v člověka. Není to univerzální na vše. Mira
Ano. Zlo zlem by nemělo být opláceno.
Ale nemělo by se přehlížet, když jej někdo činí. L.
Starozákonní heslo oko za oko, zub za zub nás učitel učil v souvislosti s výchovou dětí- aby na sobě nenechaly dříví štípat. Vyloženě nám říkal, trochu s nadsázkou- vychovávejte je k násilí (ve smyslu sebeobrany). V dospělosti je to jiné- když mi někdo ublíží, můžu v sobě najít sílu říci: odpouštím, protože Tě miluji, mám dost lásky, abych Ti odpustila. To jde a zároveň nejvíc nejde v nejbližších vztazích... Když někdo ubližuje cíleně, třeba v práci, je potřeba si s člověkem popovídat, i jeho svědomí se musí nějak utvářet a konfrontovat... Snad budu mít sílu odpouštět...
Okomentovat