sen

Zdál se mi dnes sen. Ne, že by se mi nikdy žádný nezdál, ale ten dnešní byl o naší pouti. A o poslední otázce, kterou vám dám. V tom snu jsem si uvědomovala, jak je logická, moudrá, navazující, jak je krásným završením toho všeho. A jak je přitom hodně jednoduchá. I krátký textík k tomu se mi míhal mým snícím mozkem. I v tom snu jsem měla radost, že to mám tak krásně vymyšlené.
Ale ouha - ta radost trvala jen do té doby, než jsem se probudila. Najednou nic.
A tak celý den chodím a snažím se vybavit si ten sen, ten text, tu otázku. Byly tak geniální :-))
Ale asi nám to není dáno.
Jsme na konci naší poutě - a to, že jsme šli, nebyl jen sen. Byla to skutečnost.
Děkuji Vám každému jednotlivě za to, že jsme to spolu tak krásně zvládli.
Jsme tedy v cíli. V cíli poutě z filosofie, která je chápána jako láska k moudrosti, nebo moudrost z lásky. Snad jsme dostáli obojího.
Do dalšího životního putování Vám přeji hodně dobrého a hlavně hodně krásných poutí. Přeji vám všem prostě šťastnou a vydařenou pouť životem, která nebude pouhým snem, ale skutečností. Tou Vaší.

Otázka cílová, na kterou nemusíte odpovídat: Víte, že cesta ke štěstí je jen velmi krátká? Od srdce k mozku a od mozku k srdci...