Tak nevím. Zmizel mi včerejšek.
Může to na první pohled vypadat a znít jako velice hluboká filosofická úvaha. Až na to, že on mi opravdu zmizel. A Vy, kdo jste tady každý den se mnou, víte, o čem mluvím. Jste svědky, že můj včerejšek tady skutečně včera byl - a dnes není :-)
Achich ouvej - a já ho nikde nemám. Zbyly mi po něm jen otázky. Tak. A teď to vypadá ještě hlubokomyslněji - a přitom je to tak prosté.
Nějak se stalo, že můj včerejší zápis na tohu - vabohu prostě tady najednou jen tak z ničeho nic si není. A otázky, které mi z toho "zbyly", mám jen díky vašim odpovědím.
Ale filosoficky vzato - včerejšek zmizel, protože také v každodenním životě včerejšky prostě mizí. A zbývají nám po něm občas opravdu jen ty otázky, které se často vůči nám projevují v odpovědích druhých lidí. To ti druzí nám odpovídají na to, jací jsme, kým jsme, kdo jsme.... a jací že to dnes přicházíme ze svých zmizelých včerejšků....
Otázka č. 15 ztracená a odpočinková: Už jsem se ptala na příčiny zla?
Otázka č. 15 rozverná: Jak se Vám jde naší poutí? Svěže, zvesela, nebo už po půlce klopýtáte?
Otázka č. 15 povzbuzující: Také se Vám někdy něco ztratilo? Třeba 13. v pátek?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
Dobrý večer paní doktorko,
pokud byste potřebovala včerejší text, mám ho uložen a mohu Vám ho poslat, pokud zmizení není Vaším záměrem.
Májová pouť mne zaujala a sned nám všem i otevře více oči do budoucna.
Děkuji.
dobrý večer, moc děkuji. Je to takové zvláštní, že to zmizelo, navíc, když se to jmenovalo "hledání"... ale moc děkuji všem, kdo jste mi teď pomohli to najít.
zdravím a snad už nás takové zmizení na pouti nepotká,
mp
možná to chce fakt si jen tak sednout na ten "bobek" u cesty... a neřešit :-))
Okomentovat